17. 4. 2005 Studeně Teplá Vltava

V neděli jsme podnikli automobilový zájezd na Teplou Vltavu. Slovo "zájezd" v souvislosti s počtem aut není ani trochu nadnesené. Aut z Prahy vyjelo 6, na místě se přidalo ještě sedmé. Ne všechna auta byla plně obsazena, ale před poledním sedělo na vodě v Borových Ladách v lodích cca 20 lidí věku 7 až 55 let (asi). Kdo to má sledovat. Ještě v pátek večer nás byl příjemný počet na tři auta, nicméně konkurenční oddíl Bohemians pořádal v sobotu opíjecí akci. Honza Bouček učastnící se opíjení, během soboty několikrát telefonoval kdo že se k nám přidává. Opíjecí akce neproběhla asi zcela v pořádku, a tak všichni došlí bohemáci byli střízlivý. Některé akce na Bohemce asi flákají. Dlužno poznamenat, že překvapivě počet lidí na závadu nebyl.

Vodní stav, po celý týden pohybující se v Lonoře, celý týden okolo 72 cm byl v neděli na 80 cm. Vody bylo tedy akorát.

Na začátku plavby se na naprostou začátečnici Pavlu vhrnulo nespočetné množství hlodavců, a tak po cca 2 km opustila koryto řeky, a vrátila se do útrob kolem jedoucího auta. Mě osobně její činnost poskytla možnost potrénovat chytání volně plovoucí lodě.

Od Borových Lad až k prvnímu jezu řeka nádherně meandrovala. Proud v meandech nebylo radno podcenit, a tak každý musel pár nezbytných manévrovacích záběrů udělat. Podle očekávání bylo koryto pročištěné kromě jediného stromu v úseku okolo menšího ostrůvku. Zde jsme podle Jíchových rad z předchozího týdne zvolili správné, tedy levé, rameno. Na další cestě až k jezu nebylo jediného problému. První jezík stejně jako všechny další nečinily obzvláštní problémy, naopak jez u začátku cca 3km náhonu byl příjemný i na hraní. V tomto místě nás navíc potěšilo, že za stávajícího vodního stavu nebylo nutné volit cestu náhonem, a téměř bez komplikací jsme se mohli vydat přírodním korytem. Začínali však zde být již problémy s ne příliš slunným počasým, jenž nám Martin Svoboda přichystal. Bylo nutné nějakým kouzlem obelstít zimu jenž se drala na bedra nejmladšího účastníka Ondru Boučka. Za okamžik se však zjistil důvod zimy. Ondra se oblékal sám, a tak si nějak nepřetáhl neopren přes záda. Ta byla krytá jen nepromokavou bundou a vestou. Jo to pak zima bývá.

Na začátku cesty byli určeni předjezdci Honza Souček se Zbyňkem Herynkem, aby včas hlásili případný průser v řečišti. U jednoho z dalších ostrůvků se tato taktika ukázala šťastnou. Zatím co předjezdci v pravé části jednoho ostrova přenášeli nějaké stromy a vrbičky, zbytek výpravy prokličkoval v korytě levém. Rázem se předjezdci dostali do závěru jízdního pole. Kdesi, zřejmě v těchto místech, přeci jenom další hlodavci čekali, a tak podle vyprávění jedna z jezdkyň zadní skupiny si pro jednu krysu tady sáhla. Nemohu komentovat blíže, jel jsem ve skupině přední.

Nad očekávání brzy jsme se dostali až do Horní Vltavice, kde většina účastníků končila. Přesto se utvořila ještě šestičlenná skupina, jenž si úsek protáhla až do Lenory. Obavy z nepročištěného zavrbičkovaného koryta se nepotvrdily. Koryto bylo dokonale pročištěné kromě cca 2 stromů. U jednoho z nich nám Problémová (Líba Pazderová) a Jirka Klíma ukázali jak, že se krysy loví. Oběma se zadařilo na stejném místě. Čekání tedy bylo krátké a mohli jsme vyrazit dál. Ještě jednu krysu nám na úseku Horní Vltavice Lenora Problémová předvedla při své obvyklé činnosti jíž jsou nájezdy do vracáků.

Myslím, že volba Teplé Vltavy byla úspěšná. Krásné okolí, krásný stav vody. Jen by mě zajímalo, kde ten Martin Svoboda k Bubínkovým manýrům přišel.