Tak jsme se sešli jednoho čtvrtečního odpoledne ve složení Myslivec, Luboš, Ríša, Karel, Míša, Mirek a moje maličkost, abychom strávili nevšední Velikonoce na Slovensku. Na předpokládaný sraz na 17.00 jsme se scházeli jako švábi na pivo… ale nakonec jsme navázali lodě a kolem 18.30 se vydali na Brno přes Hrozenkov do Vlkanovej…Bílý šíp šíp, řízený celou cestu obětavým Myslivcem, dělal co se dalo a tak jsme dorazili do Vlkanovej v 1.30 dalšího dne. Vzhledem k tomu, že jsme cestou používali GPS ku můžeme cestu charakterizovat jako o něco delší a o trochu horší…Cestou, když jsme zabloudili, jsme potkali Cyrila, Karla, Lenku a nesmíme zapomenout ani na nejmenší nadějnou kajakářku Anežku.
Potom co jsme se do růžova vyspali v prostorné a kresbami vyzdobené tělocvičně byli jsme připraveni na Starohorský potok, což mělo být dobré svezení na začátek, jen škoda, že nebylo trochu více vody. Cestou se urodilo pár eskymáků a krysa naštěstí jenom jedna.Postupně jsme dojeli po Hronu až do Vlkanovej, kde jsme si užili posledních pár hezkých vodáckých okamžiků toho dne na Vlkanovskej peřeji.
Další den byl v plánu Vajskovský a Jaseňanský potok, ale vzhledem k tomu, že druhý jmenovaný neměl vodu, sešoupli jsme si Vajskáč dvakrát. V úzkém místy vrbičkami zarostlém korytě se narodilo cestou pár eskymáků a krysa naštěstí žádná. Cestou zpátky nás GOGO chtěl pozvat na zmrzlinu, ale protože bylo zavřeno, tak se zmrzlina nekonala. Tak jsme večer chca nechca zašli ochutnat místní lahodný zlatavý mok… Nakonec nás to ani nepřišlo draho, pozvali nás tamější vesničané, jen jsme jim museli slíbit, že až se utkají Češi a Slováci na hokejovém mistrovství světa, tak Slováci vyhrají…solidní cena za šest piv
Třetí kritický den jsme díky nedostatku vody vybrali turistický Čierný Hron…Během cesty někteří z nás trhali vrbové proutí, aby byla večer z čeho plést pomlázka…cestou se nic nestalo jen z posledního hraní ve válci se narodila jedna kryska…
Poslední den byla v plánu Revúca. Z počátku plavby bylo sice trochu málo vody, ale vzhledem k tomu, že byly všude četně vrby mě to zas tak nevadilo. Během plavby nás málem sežral vzteklý pes, ale po té co dostal za uši pádlem stáhl ocas a odkvačil…Pak už přišly jenom holé zadky u památníku partyzánů a cesta domů za drahými polovičkami, pracovními zítřky a sociálními jistotami :-).
Míra