17. 1. 2004 Eskymáci

A zase eskymáci. Už to sice vypadalo, že vyrazíme na vodu - obleva byla velmi zajímavá. Bohužel však pouze přes týden a tak se v sobotu zase cachtáme v bazénu.

Při příchodu zapomínám v autě foťák a tak klušu zpět. Pak ještě zjišťuji, že mám v autě pádlo a tak se vracím ještě jednou. Když zvládnu všechny tyto zákeřné nástrahy, vítá mě zmatený Zajíc výkřiky: "Na to kolik je tu lidí mám nějak málo peněz...". Kdyby to nebyl Zajíc následuje sprosté slovo. Takhle pouze následuje moje myšlenka: "To nám to pěkně začíná".

Kupodivu se již žádná katastrofa nekoná a tak se vrháme na eskymování. Lidí je tak akorát. Není narváno ale je nás tu dost. Masochisticky se rozhoduji, že se dnes naučím eskymáka na levou stranu. Pajda, která mě minule se stejným předsevzetím pomáhala, by musela puknout smíchy kdyby to věděla. Vzpomínky na moje zamotané ruce ji určitě nedaly dlouho spát. Dnes se ale zázraky dějí a během několika minut zvedám s 90% jistotou a tak se nestačím divit. Po 10 minutové přestávce se vrhám do kajaku opět a dávám asi tak 15 minut střídání eskymáka na jednu a druhou stranu. Pěkná blbost. Už bych mohl vědět, že zakrnělá kancelářská krysa se nesmí přetěžovat. Nadšení se zvládnutí eskymáka na levou stranu však potlačilo obezřetnost. Chyba!! Ještě dnes sotva lezu!!

Tak že to vypadá na vydařené eskymáky. Přesto mám tak nějak smíšenou náladu. Důvodem je zjištění, že členů oddílu na eskymácích zase ubylo a přibylo hostů. Nějak se mě nechce věřit, že všichni všechno umíme a nepotřebujeme cvičit. Z mlaďochů nikde nikdo, dětský oddíl zachraňuje jeden nadšenec a ostatních stařešinů také ubývá.

Doufejme, že příště bude líp a pro nátřisk členů oddílu budou mít hosté problém se zúčastnit. Tak že se koukejte hlásit. Přihlášky se již berou.