15. - 17. 3. 2008 Bílé Velikonoce

Letos to měly být moje třetí Velikonoce strávené se zlíchovskou partou.. Bohužel nic nenasvědčovalo tomu, že se tak stane.. Ještě v úterý nevěděl nikdo nic. Až ve středu jsme se sešli u Zajíce doma (řekl bych, že tolik lidí tam Zajíc snad ještě neměl :-)) a začala válečná porada.. My vodomilové jsme se ze všech sil snažili prosadit vodu, i když jsme věděli, že žádná není.. Nakonec jsme usoudili, že než se jak blázni trmácet kolem Světa tak radši pojedeme někam na hory, využít tunu připadnuvšího sněhu.

Po mírných dohadech jsme se shodli, že zkusíme Klínovec a jali se hledat ubytování.

Měli jsme veliké štěstí jelikož se nám na první pokus podařilo „kápnout“ na vstřícného ředitele (tímto mu moc děkujeme) ZŠ Ostrov, který nám vyšel vstříc a nabídl ubytování i s bazénem za 10kč/noc na osobu.

A tak sestava skládajíci se z Míši, Danči, Zuzky, Zajíce, Hasáků a mě se mohla v sobotu ráno namačkat do dvou aut a vyrazit směr Ostrov, asi 20 km od Klínovce.

V našem případě slovo namačkat nabylo dosti reálného významu jelikož Kriplíkův Pláťák je auto sice krásné, ale v kombinaci s osmi taškama a čtvero lyžema (čtyři lidi ani nezmiňuju) ne zrovna prostorné :-)

No, nicméně cesta uběhla v klidu a kolem půl dvanácté už jsme se převlékali do lyžařského a spolu s druhou skupinou vyrazili na sjezdovku. Co vám budu povídat… Lidí bylo sice trošku víc, nicméně okolní zasněžená krajina a ostatně i sjezdovky byly super..

Důkladně jsme provětrali lyže a po cestě zpátky a vydatné večeři jsme si dosyta užívali super bazénu.

Jelikož se ten večer všem zavírali oči tak jsme už kolem desáté hodiny měli v „naší“ třídě zhasnuto a tichem se rozléhalo jen Kriplíkovo slastné oddychování a jakési zvuky ne nepodobné mlaskání sumce při lovu..:-)

Druhý den nás čekalo probuzení do nepříliš slunečného dne, ale jelikož jsme drsňáci tak jsme se rychle najedli a na celý den vyrazili opět na sjezdovku. A zase lyžování bez chyby, jen sem tam občas mírné kolize a nedorozumění..

Sníh i oběd v pěkné restauraci byly naprosto báječné…

Po návratu do školy jsme opět povečeřeli podle zásady „jez do polosyta, pij do polopita“..

To první celkem vyšlo,ale dle burácení v hlavě druhý den ráno jsem pil víc než do polopita :-)

Večírek u mírně rozladěné kytary a zpěvu byl fajn ale když jsme se ráno budili na „sekačku“ našich zlatíček tak jsem proklínal Velikonoce..:-)

Nicméně jako správní džentlmeni jsme naše kopretinky nenechali uschnout a poctivě je „seřezali“ :-)

No a zase na lyže. Tento den byl asi nejkrásnější z těch tří jelikož nám svítilo slunce a sníh byl opět bezva. Ale protože všechno pěkné jednou končí tak jsme po návratu ze sjezdovky zabalili zbytek věcí, zaplatili nocleh a s pocitem vydařených Velikonoc se vydali na cestu zpátky..

Tu nám ještě malinko zpestřilo Kriplíkovo auto, když se rozhodlo schovat si kamsi bezmála 20 litrů nafty :-)

Ale Martin je kluk šikovná, takže to dal dohromady a už jsme valili ku Praze.

A závěr..?

Je mi blbý psát pokaždé to samé, ale jsou prostě lidi se kterýma se nenudíte..

A mezi takové patří i „banda“ ze Zlíchova.. Každý je jiný, někdo víc prdlej, někdo míň, ale dohromady tvoří těžko přehlédnutelný celek se kterým je srandy kopec.

Jen tak dál…

Čau na Velikonoce 2009