Vandr 2008

Jako malej fousek jsem občas chodil s tátou na výlety do přírody, které se nazývaly vandry nebo taky čundry.. Tyhlety časy už jsou ale dávno pryč, holt všichni stárneme..

Nicméně když Zajíc nadhodil, že bychom mohli vyrazit na vandr, tak jsem to uvítal..

Původně jsme měli jít v sestavě Zajíc, Kriplík, Radek, Ája a já.. Ovšem Kriplík se nakonec zalekl a radši onemocněl. Ája podlehl svodům své n(N)ohaté přítulkyně a s výrazem nemocného člověka nám napsal, že mu není dobře a že s námi nepůjde.. No, dělali jsme, že mu věříme a museli jsme se s tím smířit.. Nicméně nám to tolik nevadilo, když jsme zjistili, že jde Míša Trnková, a nakonec na jeden den i „outdórový pléjbój“ Kečup se svou drahou polovičkou..

Něco kolem sedmé hodiny ranní jsme měli sraz na autobusovém nádraží v Holešovicích, kde nás vyzvedl „tranzitbus“ (autobus velikosti tranzita) a dost divokou jízdou nás dovezl do Dubé. Tam jsme si nakoupili pár základních potravin, abychom nepomřeli hlady. K údivu místní pozdně seniorské domobrany jsme se za hustého sněžení vydali na cestu..

Cestou jsme se zastavili na několik svačinek (samozřejmě jsme tím maskovali, že už nemůžeme). Bohužel jsme nepotkali jedinou hospodu nebo McDonalda, ale za to jsme byli odměněni krásnou přírodou, téměř bez lidské přítomnosti, což zejména samotářům Radkovi a Zajícovi maximálně vyhovovalo.

Po cca dvaceti kilometrech směrem na Kokořín se od nás odpojili Kečup s  Blážou, nechali nám zbytek své svačinky a odešli na nejbližší stop do Prahy.

My jsme po dalších asi pěti kilometrech dorazili do Údolí Bílých skal, kde jsme měli nocovat.

Bylo to věru pěkné místo.. Při teplejších dnech pravděpodobně sloužilo nějaké trampské osadě jako místo na potlachy, ale tentokrát tam bylo krásně prázdno.

Udělali jsme si ohýnek, dobrou polévku, buřtíky a poté začala „topinková párty“.

Poté, jelikož jsme snědli skoro všechen chleba, a taky proto, že začínala být docela zima, jsme zalezli do spacáku a jen se tiše modlili aby nám neumrzli pr…e :-)

Nicméně noc byla krásně „teplá“ (něco kolem –10) takže to bylo v pohodě.

Ráno jsme děkovali, že máme Zajíce, který jako první vyskočil ze spacáku a rozdělal ohýnek u kterého jsme postupně všichni rozmrzali.. :-)

Po krátké snídani a úklidu místa, kde jsme nocovali, jsme se vydali na další cestu. Ten den bylo počasí o poznání horší, byla větší zima a mám pocit, že cesta byla nekonečná. Nohy místy stávkovaly a moc se jim nechtělo šlapat, ale i tak jsme si to celkem užívali. Někdy kolem třetí hodiny jsme dorazili do civilizace a začali zjišťovat jak pojedeme domů. Autobus bohužel jel až kdoví kdy a tak s nadějí, že vlak pojede dřív jsme se přemístili na nádraží. Tam jsme ovšem zjistili, že žádný vlak nejede a tak jsme se vrátili zpět na bus, který mezitím byl již na cestě…

Do jeho příjezdu jsme posečkali v malé hospůdce, dali si tlačenku a těšili se do teplé vany.. :-)

Bus posléze doopravdy přijel a tím víkend téměř skončil.

Ale jinak to byl moc fajn víkend v přírodě a ti, co dali přednost simulování nebo popustili uzdu svých vášní na úkor kamarádů a přírody, se můžou jen chytat za nos… :-)

Ahoj Kuba
Copyright SK Zlíchov Praha 2003-2010, email: info@skzlichov.cz