1. 7. 2006 Konopišťský a Janovický potok

Jednou, zcela výjimečně se zdá, že počasí koná tak jak má. Tedy, přes týden prší, o víkendu se rozzáří slunce. Ve čtvrtek jsme s Jankem v loděnici promítali obrázky z Bulharska, bylo tedy poměrně jednoduché najít pár lidí na sobotní akci. Ještě v pátek odpoledne jsme se domlouvali, že vodní stav je velmi nadějný, ale konečné rozhodnutí bylo ponecháno až na sobotní ráno. Vstávám tedy v sobotu opět nechutně brzy, abych zkontroloval internetové informace o vodním stavu, a v 11 hodin se už všichni čtyři (Janko Gazda, Martin Svoboda, Tomáš Volný a já) scházíme na mostě silnice 106 z Týnce do Benešova přes Konopištský potok. Ujišťujeme se že vodní stav je příznivý, tak že o hodinu později nasedáme za dozoru návštěvníků zámku Konopiště přímo pod zámkem do Konopišťského potoka.

Úplně na začátku, ještě u Konopišťského parkoviště nás čeká rozcvička v podobě malého snadno sjízdného jízku. Za ním následuje poměrně snadný tekoucí tok občas obohacený padlými stromy nebo "bobřími" hrázemi. Po asi 1,5 km je vzdutí jezu 3m vysokého. Po shlédnutí jsme se shodli, že jez sice sjízdný je, avšak chtělo by to lodě z půjčovny, nebo od nějakého toho nepřítele. Za jezem přichází nejzajímavější část Konopišťského potoka. Mnoho a mnoho peřejí ve kterých se našlo mnoho a mnoho hracích válečků. Martin chce využít skoro každého válečku, časem ho však varuji a připomínám mu Ríšova slova z jarního Mastnému a Brziny: "Je to pekné, škoda že už nevládzem". Po čase přijíždíme k osadě Racek, jenž je prý jednou z nejstarších kdysi trampských osad. V místech Racku jsou asi peřeje nejzajímavější, přeci jen se zde už s pádel něco dělat musí. Za Rackem potok protéká okrajem Vidlákovi Lhoty. Ve Vidlákově Lhotě i v Racku se nachází několik lávek zavěšených proklatě nízko. U jedné lávky nás chvilinku pozorovali majitelé. Po čase pozorujíce jak Janko nadzvedá nějaký jejich kabel položený do vody raději přišly k lávce a zvedli ji. Ve spodní části potoka už pak čekalo několik vyšších jízků s držícími vývary. Zde jsme se však už tolik nezdržovali, protože čas sliboval zajet ještě na Janovický potok. Dojeli jsme do Sázavy s velmi zvednutou hladinou, rychle naložili auto a udělali logistický přesun do Krusičan.

Z Krusičan, kde jsme pod rybníkem opět u mostu nasedali na Janovický potok, jsme už vyjížděli jen ve třech. Tomáš se rozhodl, že nám vypomůže s přesunem aut. Janovický potok byl výrazně jiný než Konopišťský. Nebyly zde již peřeje za to zde bylo výrazně více všelijakých prolízaček. V horní části ani nešlo o lávky ale hlavně o padlé stromy. Potok byl sice tekoucí nebyl však nějak obtížný. Lávky se objevily až s blížícím se Týncem, kde jsme opět budili pozornost kolemjdoucích. S blížícím se koncem jsme začali více diskutovat o jezu, který známe ze Sázavy. Po příjezdu k jezu jsme si ho šli prohlédnout a zhodnotili jsme, že váleček sice dole je, není však dlouhý. Otázkou zůstávalo množství vody pod jezem. Vzpomínali jsme, že jez je běžně vysoký tak 2,5m, tentokrát měl jen asi 1,5 m, takže vše nasvědčovalo tomu abychom ho zkusili. Nakonec jsme si ho dali všichni tři. Všichni tři jsme zapadli po špičce prakticky s celou lodí do vody, abychom po té byli zase s celou lodí vyplivnuti nastojato a pak nějak dopadli. Po tomto excelentním závěru nás čekalo jen přetraverzování Sázavy, anžto auto nás čekalo na známém Týneckém parkovišti.

Co říct na závěr. Je opravdu škodou, že VTJZ-ka se již na Konopišťáku nejezdí. Janko navíc litoval, že jsme nebyli na Janovickém potoce výše, čas nás ale převíjen už trochu tlačil. Jinak ale skvělý začátek léta, kéž by se podobné chvíle ještě v létě opakovaly.

Jirka Myslivec
foto: Ján Gazda
Konopišťský potok u osady Racek

Tomáš na Konopišťském potoce

Jedna z četných peřejek na Konopišťském potoce

Martin zdolává kaskádu na Konopišťském potoce

Konopišťský potok, most v Mrači

Janovický potok, start u Krusičan

Martin na Janovickém potoce

Janovický potok, časté prolízačky

Janovický potok, 3 tuny jsme fakt neměli

Janovický potok, ústí do Sázavy jako excelentní bonbónek na závěr

Janovický potok, Martinův závěr
Copyright SK Zlíchov Praha 2003-2010, email: info@skzlichov.cz